Sněží,
sedím doma v teple a užívám si tu pohodu. Rozhodla jsem se napsat vám jeden příběh ze života o tom, jak svíčky pomáhají.
Po Novém roce jsem se cítila prochladlá a občas jsem mívala pocit chladu v ledvinách. Poté mě začalo píchat v podbřišku. Znáte to, každý máme nějaké signální místo, které nás informuje o tom, že je potřeba se opečovat. Přidala se kostrč, ztuhlost v oblasti zad. Bylo období, kdy jsem se za tyto signály na své tělo zlobila. Jak to, že nefunguje, jak já chci? Dnes už vím, že mé tělo pro mě neustále pracuje, umí se samo léčit a dostávat do rovnováhy. Zjistila jsem, že většinou mi tím chce naznačit, že se mám zastavit. Tedy jsem si sedla a začala se ptát, co mi bolest v kostrči říká?
Nacítila jsem se na bolestivé místo a rozhodla se použít tělovou svíci. Na kostrč jsem si ji sama přiložit nemohla, a tak jsem požádala o pomoc partnera. Hned po přiložení zapálené svíce jsem cítila lehké škubání, které postupně gradovalo. Znám tyto pocity, a tak jsem se ještě více uvolnila, dýchala a nechala své tělo se volně projevovat. Teplo a uvolnění mě pomohlo pocítit úlevu a více se spojit sama se sebou, dostat se hlouběji do těla. Uviděla jsem jakési tmavé shluky (černé obláčky), jakoby svíce vytahovala černé myšlenky z oblasti pánve. Představovala jsem si, jak svíce toto vše odvádí a proměňuje do světla.
Asi po 15ti minutách po ošetření bolest zmizela. Cítila jsem radost a vděčnost za toto nové spojení. Cítila jsem novou lásku a vitalitu, kterou jsem posílala do každé své buňky. Byla jsem klidná a s radostí jsem se podívala do očí svému partnerovi a také mu poděkovala.
Monika
